Poprvé jsem se s výsledky Rogera Krama setkal na facebooku Micaha True někdy v zimě. True poznamenal něco ve smyslu, že to je zajímavý pohled na debatu bosých a obutých běžců (velmi hrubě parafrázuji). Neměl jsem na to v tu chvíli čas a odložil to na později a .. zapadlo to. Dnes se Roger Kram a jeho výzkum vrátil odkazem Libora Krayzela z Dailymile na pořad Prizma v ČT.
Vlastně mě vůbec nazaujal výsledek téhle studie, protože ten mi připadá naprosto předvídatelný a zřejmý. TO co mě zaujalo je interpretace tohoto výzkumu. Když projdu odkazy na internetu, objevují se titulky jako „studie dokazuje, že bosý běh není LEPŠÍ“, „rána pro bosé běžce“ atp.
Přitom z výzkumu vyplývá pouze to, že pokud si zujeme boty a rozběhneme se, nutíme tím svaly v nohách (a potažmo v celém těle) pracovat o něco víc, než když běžíme obuti. (shrnutí výzkumu třeba zde ) To je vše.
Zaprvé: každý, kdo někdy běžel bos ví sám, že bosá noha začne namáhat jiné svaly a dřív, že bosý běh JE náročnější. A to i pro zkušené bosoběžce. Pokud se moje „cestovní“ rychlost pohybuje kolem pěti minut na kilometr, bos běhám spíš k šesti. Noha je přímo konfrontována s povrchem a musí se potýkat s mnohem širší škálou podnětů, na které reaguje.
Zadruhé: Pochybuji, že by si někdo zouval boty proto, aby bos trhnul světový rekord. Celá kauza běhu s obnaženými chodidly se přece točí kolem něčeho úplně jiného. Jádrem je upozornit, že naše tělo je stavěné na pohyb bosky a celý systém je tak nastaven. Bosý běh tak může být terapeutickým nástrojem, pomůckou pro hledání ideální běžecké formy, může být i jedním z nástrojů jak posílit nohy/organismus a dosáhnout tak zlepšení výkonnosti, ale zkrátka nečekám, že si někdo stoupne na start půlmaratonu bos a bude čekat, že zlomí světový rekord.
Tahle studie je nepochybně zajímavá, ale její interpretace v médiích je zavádějící a vlastně vůbec nikam nevede. Jízda na kolečkovém křesle může být energeticky efektivnější než chůze. Určitě je výhodnější plavat s ploutvemi, než bez nich.. No a co? Začneme jezdit na kolečkových křeslech? Budeme si na plavání s dětmi v bazénu brát ploutve? Asi ne..
Fajn. Takže kam to všechno vede? Zase zpátky na start, takže k uvědomění, že jedna vědecká studie a její mediální překlady neznamenají žádný zásadní zvrat ve vesmíru. A možná by se sem hodil citát od Caballa Blanaca, který letos v lednu poznamenal, že:
„there is no one correct/best running technique. There is no one/best running shoe/less. The best/correct way is what works for you…..amen“
Caballo Blanco
Přesně jak píšeš. Největší problém celého výzkumu je v interpretaci, kterou nám předhazují autoři reportáže. Zajímavý je, že na stejný výzkum (teda aspoň myslím – nemůžu teď ověřit) odkazovala reportáž, kterou jsem náhodou viděl v neděli ráno v pořadu Koření na Nově (asi je to dohledatelné v archivu Novy, ten mám ale z práce blokovaný). Reportáž vyzněla o poznání jinak. Zmiňovali nejen efektivitu běhu, ale i jeho dopady a smysl… což mi dávalo víc smysl
..a interpretace ještě vždycky probíhá na více úrovních. Vědec má data, která interpretuje vzhledem k záměru a cíli výzkumu (+ nikdo není bez vlastního názoru, který taky ovlivní výstup), pak přijde zpravodajská agentura, která jako první přeloží „vědečtinu“ do lidštiny a interpretuje interpretaci a to, co cytáme v televizi je přeložené ještě jednou. Je to jako dát si hamburger. Taky se nikdy nedozvíš, co přesně stálo na počátku příběhu toho karbanátku v něm..)